Hasičák v letošním roce bude opět v pondělí v 17:00. Začneme 10.9.2018.

Těší se na vás – vaši vedoucí.

V sobotu 18.8.2018 jsme přijali pozvání na oslavy SDH do Kruhu. Ve 13:00 v prostoru před hasičárnou proběhl slavnostní nástup a předání odměn členům SDH Kruh. Během odpoledne jsme si mohli prohlédnout hasičskou techniku a shlédli jsme požární útok a štafetu dvojic v podání mladých hasičů. Odpoledne nám zpříjemnilo vystoupení dechové hudby Táboranky. Děkujeme moc za pozvání. Moc se nám společně strávené odpoledne líbilo.

Ve dnech 9.7. – 13.7.2018 pořádal SDH Studenec „Týdenní putování dráčka Soptíka tentokrát s názvem Pirátská cesta“ (pro děti od 6 do 10 let). Zúčastnilo se ho 24 dětí a vedoucí: Miroslava Vanclová, Pavlína Ottová a Eva Buďárková a pomohli nám i Šárka Trejbalová, Boďa Hašková a Vlaďka Bulušková a další. Na obědy jsme chodili do základní školy a svačiny nám připravovala Marianka Gregušová a 4 pomocnice Janička, Zuzanka, Barča a Péťa. Děti se ráno sešly v 8:00 v hasičárně a domů odcházely v 16:00 (kromě čtvrtka, kdy přespaly). Na konci dne jsme rozdávali diplomy, medaile a odměny za pilnou práci.

Pirátské putování jsme začali námořnickou přísahou a výrobou velkého papoušky, který na nás dával celý týden pozor. Začali jsme ze zdobením pokladniček, do kterých děti celý týden sbíraly penízky. Den jsme zakončili zmrzlinou, rozdáním prvních medailí a cen a najití prvního pirátského pokladu. Naši malí piráti v truhličce našli pirátské šátky. V úterý nás čekal „Slámový ostrov“. Jeli jsme na celý den do Šťastné země – do Radvánovic. Užili jsme si tam velké trampolíny, hry na prolézačkách a indiánskou cestu. Třetí den nás čekal „Solný ostrov“. Pirát pro nás obarvil sůl do koupele a děti si domů vyrobily dózy se solí dle své představivosti. Tento den jsme také dozdobili pokladničky a dostali do nich první pravé penízky. Pirát nám opět schoval poklad a tentokrát jsme našli pásku přes oko. A hned jsme vyzkoušeli, jak vidíme. Čtvrtý den jsme navštívili „Sladký ostrov“ a upekli si pirátský dort. Protože nám dnes počasí nepřálo vyráběli jsme malé pirátské lodičky a malá bitva proběhla ve vaničce v klubovně. Dnes jsme začali vybarvovat velké papírové desky na velkou námořní loď. Večer jsme se přesunuli na spaní a jak to už tak bývá, proběhla diskotéka a stezka odvahy. V pátek nás čekalo dokončení velkých lodí a velká námořní bitva se uskutečnila na louce za hasičárnou. Celý týden byl moc krásný. Máme všichni na co vzpomínat. Nakonec jsme se rozloučili a popřáli si krásné prázdniny.

Děkuji všem sponzorům za krásné dary pro děti (Aromis – Podzimek – Horka u Staré Paky, Péťa a Luboš Brožovi – Studenec, Jaromír Bulušek – Studenec, řeznictví Nosek – Studenec a dalším hodným rodičům).  Děkuji všem, kteří mi s táborem pomohli. Jste úžasní. Děkuji i maminkám, které nám jako každý rok upekly výborné koláče. A i ostatním rodičům za jejich dobroty.

Vedoucí tábora: Mgr. Miroslava Vanclová

Letní soustředění starších dětí a dorostu se letos konalo na přehradě Pastviny v Orlických horách v kempu s názvem Šlechtův palouk. Byli jsme tam od pondělí 16.7. do pátku 20.7. Celé soustředění neslo název „Hurá na Pastviny“.
V pondělí jsme měli sraz u hasičárny ve Studenci. Tam jsme nechali věci a s batůžky se převezli do Staré Paky na vlak. Viděli jsme krásný parní vlak, ale po jeho prohlédnutí jsme nastoupili do našeho motoráku, který nás dovezl s několika přestupy a procházce po Hradci do Pastvin na křižovatku. Byli jsme dost utahaní, protože bylo pořádné teplo, ale ještě nás čekalo 2,5 km do kempu. Zvládli jsme to hravě. V kempu nastalo stavění stanů. Byl to oříšek, ale nakonec všechny příbytky stály. Celkem i bez naší pomoci. To už dorazil i Pepik Vancl s věcmi a nastal čas na obědo-večeři. Kolem 16. hodiny. Pak už se začalo mračit, tak jsme honem naskákali do vody. Byla krásně teplá voda a moc jsme se vyřádili. Děti hrály na body kohoutí zápasy a pro svůj tým vybojovaly spoustu lodí. Brzy se zatáhlo nebe ještě víc, párkrát zabouřilo a spustil se déšť, který nás potom provázel celé soustředění. Spěchali jsme na večeři a schovat se do stanů. Večer jsme si zahráli na body ještě petang. Hra, která nás provázela soustředěním, byla plavba lodí po Divoké řece Orlici. Děti byly rozděleny do družstev a získávaly body v podobě lodiček za každou soutěž.
V úterý ráno se nám nechtělo vstávat, nebe bylo zamračené a pršelo. Tak jsme se po snídani převlékli do plavek a šli hrát k vodě „plnění kbelíků“. Byla to bezva zábava, ale dost zima. Rozběhali jsme to bojovkou o kolíčky a hledáním topografických značek. Po obědě jsme navlékli pláštěnky – někteří to dali v tričku, které na nich postupně osychalo a zase moklo. Šli jsme 2,5 km na naši oblíbenou zastávku „křižovatka“. Autobus nás dovezl do Králíků a pěšky jsme si vyšlápli do Vojenského muzea. Tam si přišli na své obzvlášť kluci. Byla tam obrovská výstava tanků, polních kuchyní, náklaďáků, zbytků letadel, obrněných transportérů, děl a jiného šrotu, kterému holčičky úplně nerozumí, ale byly statečné. Následoval ještě srub „U Cihelny“, který je nádherně vybavený a přenesl nás atmosférou výkladu do válečné doby Mnichovské. Po cestě zpátky jsme se ohřáli v marketu a dokoupili pečivo. Ještě jsme stihli pod přístřeškem na rampě i historický test o body. Do kempu jsme přišli mokří, utahaní a plní dojmů. Přesto si děti vynutily večerní koupání v přehradě.
Ve středu po snídani jsme pustili děti do vedoucí chaty. Tam soutěžily o lodě. Na programu byly uzle, které vázaly na čas. Potom jsme navlékli naše oblíbené pláštěnky a razili opět na zastávku. Dojeli jsme k vlaku, který nás dovezl do Potštejna. Tam byla v plánu hraná prohlídka na zámku. To byla opravdu bomba. Tak skvělý herecký výkon bychom nečekali. Bavili se i kluci, pro které by obyčejná prohlídka byla asi nudná. V zámeckém parku jsme si zahráli záchranáře a nechyběl ani malý testík na body. Obědvali jsme v restauraci. Mňamka každému podle přání. V kempu byla hra „miska na zádech“. Nesměli ji vylít. Pak se pořádně rozpršelo, tak jsme si vyrobili rybičky z papíru a lovili je na magnet. Po večeři byla opět rozplavba ve studené přehradě. Večer po kempu pobíhaly neznámé osoby. Hlídka nám je okamžitě nahlásila a poté i dopadla. Byl To Luky, Matěj a Adam. Přivezl je Luboš a měli připravenou i noční bojovku. Protože jsme ale nejdřív nevěděli, kdo to je, nepustili jsme děti mimo kemp. Tak si s námi dlouho do noci povídali.
Ve čtvrtek jsme zahájili den oblíbenou balónkovou bojovkou. Po snídani byla hra přenášení papírků brčkem a pořádná bojová hra střílení stříkačkami. U toho byl opravdu boj, který jsme museli raději ukončit. Po obědě přestalo pršet. Šli jsme výlet na hráz. Cestou jsme hráli hru „na rostlinky“. Tím bylo získáno posledních pár lodí na indicie, které dostávaly děti každý večer. Odměnou za dlouhou cestu nám byl nanuk v kiosku u hráze. Tam nás čekal i poslední test na body. Večer v kempu po hodnocení se rozpaloval oheň na táborák. Každý si opekl buřtíka a protože se do půlnoci ponocovalo včera, po setmění vyrazila první skupina na noční bojovku s mapou. Měli za úkol najít živou vodu pro pána z Potštejna a nenechat si ji vzít od loupeživého rytíře Mikuláše. Všechny skupinky nakonec dorazily s plnou lahvičkou a získali poslední indicie.
Ráno po snídani obě skupiny rozdělaly indicie a zkoumaly, kde je poklad. Když hádanku rozluštily, čekalo nás ještě jedno překvapení. Pro poklad pojedeme na šlapadlech! V rychlosti jsme sbalili věci a jeli pro poklad. Byl ukrytý u zátoky přehrady. Každý dostal sladkost a plechovku limonády. Cestou zpátky jsme se na šlapadlech vyřádili. Děti skákaly do vody, klouzaly se po skluzavkách a honily se navzájem. Potom jsme vrátili šlapadla a šli balit stany. To byl celkem oříšek, ale povedlo se. Všechno bylo naloženo v káře a my s batůžkama odkráčeli naposledy na zastávku křižovatka Pastviny. Protože autobusy a vlaky nám navazovaly minutkami, každé zpoždění bylo velice napínavé. Nejvíce to, když jsme volali přes Prahu, aby nám zdrželi vlak. Nakonec všechno dobře dopadlo. I počasí se zlepšilo. Udělalo se pořádné horko, takže při naši celodenní cestě hromadnými prostředky jsme se pěkně zapotili.
K hasičárně jsme dorazili večer, celí zmoření teplem, ale plní zážitků, které se těžko budou někdy opakovat.

Děkuji v první řadě Lucce a Lídě Grofovým, které s námi vydržely celý týden v zimě a dešti pochodovat po výletech. SDH Studenec za veliké spolufinancování (a Evě Linkové za pomoc s platbami ), Pepikovi Vanclovi za odvoz, zásobování a vaření, Martinu Grofovi, Petrovi Podzimkovi a Luboši Linkovi za dopravu do Paky a zpět.

Tak zase za rok ….
Napsala Verča