Nakonec vše dobře dopadlo a okresní kolo hry Plamen - ZHV (závod hasičské všestrannosti) se tento rok konalo. Před závodem v pátek jsme se všichni otestovali antigenními testy, a protože jsme byli všichni negativní v sobotu 16.10.2021 jsme mohli vyrazit na soutěž do Vysokého nad Jizerou.

Za Studenec jely 2 hlídky mladší kategorie a 1 hlídka starší kategorie. Tento rok byl závod zvláštní i v tom, že hlídky přijely na start v předem určený čas. Vedoucí družstva byl zodpovědný za dodržení všech vládních protiepidemických opatření a družstva se nesměla potkávat. Proto nám s převozem dětí pomohli rodiče a ihned po závodě závodníci odjeli domů. Jiné to bylo u rozhodčích, kteří na závod přijeli už v 8:00 a čekali na závodníky. Začátek soutěže byl v 9:00. Za Studenec na stanovišti Požární ochrana byla rozhodčí Miroslava Vanclová a zapisovatelky Vladimíra Bulušková a Barbora Vanclová.

Naše hlídky přijely závodit kolem 12:00. V mladší kategorii skončila naše družstva takto: Studenec A obsadil 13. místo z 24 družstev (Tereza Vanclová, Adéla Esenderová, Antonín Trejbal, Liliana Weissová a Jan Šulc) a Studenec B 17. místo (Natálka Plůchová, Petr Plůcha, Tereza Skleničková, Matěj Jemelka a Klára Jakoubková). Mladí hasiči ve starší kategorii skončili na krásném 13. místě z 43 družstev (Zuzana Tomášová, Jolana Kolářová, Natálie Háková, Táňa Hamáčková a Vanessa Mencová). Všem moc gratulujeme za krásné výkony. Mladí hasiči za svůj výkon obdrželi diplom a medaili.

Mirka Vanclová

Tento rok zahájili činnost Starší děti pod vedením Lubomíra Linka. Schází se každé pondělí a když můžou jezdí po soutěžích

18.9.jsme se zúčastnili soutěže ve Mříčné. Měli jsme trochu nestandardní sestavu se Samem Mečířem a Tondou Bartoněm. Nedařilo se nám a tak na nás zbylo až 14. místo.

2.10. každoroční poslední přípravná soutež před podzimním plamenem v Jablonečku. Tentokrát jsme moc chyb nenadělali a tak jsme obsadili 9. místo z 25.

S mladými hasiči "Soptíky" jsme zahájili celoroční činnost 6.září 2021. Scházíme se každé pondělí v hasičárně a jejím okolí od 16:00 do 17:00. Vedoucí kroužku jsou Miroslava Vanclová, Vladimíra Bulušková, Monika Esenderová a pomocnice Lenka Vanclová, Jana Vanclová a Barbora Bulušková. Byli jsme opravdu mile překvapeni, kolik nových dětí začalo na hasičský kroužek v září chodit. Scházíme se v počtu 20 dětí.

Celé září se děti seznamovali a připravovali na soutěžní hru Plamen, která se koná vždy v poloviny října. Učí se střílet ze vzduchovky, lezou po laně, učí se základy topografie a požární ochrany, poskytnutí první pomoci, atd ... Ale ještě nikdo neví, zda se tento rok tato soutěž opravdu uskuteční. Stále naše země řeší opatření v souvislosti s onemocněním Covid-19. My ale doufáme, že vše dobře dopadne a Soptíci budou moci předvést, co se nauči.

Mirka Vanclová

Sbor dobrovolných hasičů Studenec připravil pro děti a jejich rodiče Hasičské odpoledne zakončené stezkou odvahy (13. ročník).  Sešli jsme se v pátek 17.9.2021 v 17:00 na louce za hasičskou zbrojnicí. Na louce byly pro děti připraveny různé hasičské disciplíny – vázání uzlů, stříkání na plechovky, střelba ze vzduchovky, první pomoc, topografické značky, rozkulení hadic na kuželky, prolézání tunelem, ... Za 7 splněných úkolů si děti mohly jít pro odměnu. Zasoutěžit si s námi přišlo 58 dětí. Počasí nám tento rok trochu potrápilo. Byla velká zima, ale naštěstí nepršelo. Stezka odvahy začala asi v 19:30. Menší děti šly v doprovodu rodičů a starší v malých skupinkách. Za statečnost dostaly děti v cíli diplom a sladkou zmrzlinku. Stezky odvahy se zúčastnilo asi 55 dětí. Všem moc děkujeme za účast a těšíme se,  že se za rok opět sejdeme. Děkuji všem, kdo se hasičského odpoledne zúčastnili a jakýmkoliv způsobem pomohli. Maminkám za dobroty na stůl.

Miroslava Vanclová

Soustředění se konalo 26.7. - 29.7. 2021. Sešli jsme se u hasičárny ve Studenci v 7:00, nechali tam zavazadla a Péťa s Pepikem nás odvezli do Staré Paky na vlak. Odjeli jsme v 7:35 směr Liberec. Tam byla veliká pauza na oběd. Prošli jsme obchodní domy, kde jsme se pořád hledali. Nakonec byl sraz v Glóbusu. Najedli jsme se a letěli na vlak. Vystoupili jsme v Hrádku nad Nisou a autobusem dorazili na Kristýnu. Bylo opravdu veliké teplo. Pepa nám přivezl věci, tak jsme našli krásné místečko mezi břízkami a postavili stany. Hned nato, hurá do vody. Pořádný kus od břehu bylo připevněno plovoucí molo. Tam naše skupina doplavala a kdybychom je s Lídou občas nevolaly na nějaké ty společné činnosti, možná by tam strávili celý pobyt. My jsme je ale zavolaly, takže z vody nakonec vylezli a šli jsme se ještě večer projít na "Haťové chodníčky" a Trojmezí. Když nám vyhládlo, dali jsme si večeři v místní restauraci. Byl to krásný, teplý večer.

Ráno jsme vstávali kolem 7:30. Čekalo nás dobrodružství na řece Nise. Posnídali jsme a vydali se k půjčovně. V 10:00 nám byly vydány lodičky, pádla, vesty a barely. Na vodu jsme je donesli jako nic a už to frčelo. Byla to nádhera. Skoro jsme nemuseli pádlovat. Bylo hodně vody, takže nás nesla celkem prudkým proudem kupředu. Už tuším, proč Lídě a mě pán radil, abychom přes jez lodičku přenesly. Pokud se na to necítíme. (Jen mi není jasné, proč to poradil nám a ne dětem...) Ale, nepodařilo se. Proud nás nesl tak krásně, že bylo škoda zastavovat, ... nebo to nešlo? Každopádně jsme to sjeli všichni bez nehod. Jen kluci se jednou pěkně vykoupali. Ale to proto, že jeli neukázněně a vymýšleli cestou spoustu hloupostí. Několikrát jsme se spojili a zatarasili celou řeku. Pak jsme se snažili udělat pauzu na svačinu. Odneslo to hodně větviček podél řeky. Všechny se utrhly aniž by se podařilo zastavit. Jedna pauza se přece jen povedla ... nakonec všem. Po břehu jsme doběhli k sobě a svačiny jsme snědli. Když bylo vidět komíny veliké elektrárny, podle instrukcí jsem volala, aby nám přivezli koloběžky a odvezli lodičky. To byl ale nadlidský úkol. Vůbec se mi nedařilo. Točili jsme se s Lídou na vodě jako na kolotoči a vymetly všechno křáčí na krajích. Povedlo se - nakonec se dovolala Barča. Přistát se podařilo všem a vyzvedli jsme si koloběžky. Jely nádherně. Moc nás to bavilo, ale jen chvíli. Pak už bolely nohy. Ještě, že byly děti tak hodné a občas na nás čekaly. V Hirschfelde a Žitavě jsme se pokoušeli občerstvit, ale nějak se nám nedařilo najít restauraci s personálem ochotným s námi komunikovat. Takže jsme dojeli až na Kristýnu do skvělé restaurace a posilnili se po náročném dni. Vrátili  jsme koloběžky a těšili se do stanu. Děti se stejně šly ještě koupat, ale my vedoucí už jsme volili odpočinek.

Ve středu ráno jsme se po snídani vydali na celodenní pěší výlet. Celkem spočítáno jsme ušli asi 24 km a pěkně se nám to časově natáhlo hlavně díky zkratkám, které nám nabídly mapy.cz. Asi 2 km v lese mě děti dokonce nevěřily, že pod tím ostružiním cesta je. Ale podle mapy to bylo správně. Z kempu jsme šli  směrem na Vraní skály. Chytily nás menší přeháňky, ale naštěstí pršelo vždy, když jsme byli schovaní. Buď v lese, nebo potom v malé hospůdce, kterou kvůli nám pán otevřel po 14. hodině a ještě našel dva druhy jídla od oběda.
Dalším cílem byl hrad Grabštejn. Po náročné cestě plné přeháněk - ani vlastně nevím, jestli jsme se na něj těšili, ale podle plánu byl prostě v cestě. Prohlídka nás zaujala. Byli jsme poslední výprava a slečna - zřejmě velice zapálená historička- nás pustila i do míst, kam prohlídky nesmějí a ukázala přestavby a vykopávky. Krčma v podhradí už měla také před zavíračkou, ale obsloužili nás milé dámy. Tak jsme, jako vedoucí nafasovali ještě doporučené  vínečko na cestu. Do kempu nám nevydrželo. Ale děti cestu našly. Jsou skvělé. Večer kluci rozdělali oheň a nařezali opejkáčky. My jsme za odměnu sehnali buřtíky. Když se to dalo dohromady, byla z toho bezva večeře. Po ní hráli balónkovou hru. Vodní balónky byly zbraně a byl to pěkný mazec. Body dostali opravdu ti nejstatečnější ... a nejmokřejší.Tuto noc přichystali kluci pro ostatní noční hru. Počkali jsme na tmu a pak šli po dvojicích stopovanou po svíčkách. Byl to krásný pohled. Všude tma a ticho, jen voda šplouchala v řece a na břehu svítila cesta světýlek. Byla plná úkolů, které jsme museli všichni splnit. Místo strašidel tam bylo plno slimáků a na konci strašidelný výstřel. Ale odměna byla sladká. Vraceli jsme se společně. Velikým zážitkem bylo sbírání svíček. Seberte si 50 rozehřátých čajových svíček, které vydrží tekuté ještě čtvrt hodiny po sfouknutí...
Ráno po snídani začalo balení stanů a věcí. Kupodivu to byl docela fofr. Děti jsou prostě už tak šikovné, že nás vůbec nepotřebují. Pepa přijel pro věci a šli jsme společně do restaurace na oběd. To byla dobrota. Do Hrádku jsme se tentokrát vydali pěšky. Času bylo dost a cestu už jsme znali dobře. Vlak přijel včas a s malou přesedačkou v Liberci jsme dorazili do Staré Paky, kde na nás čekal Martin a Pepik s odvozem do Studence. Byli jsme příjemně unavení a plni krásných, společných zážitků. Moc všem děkuji za jejich čes. Pro mě byl strávený s milými přáteli, kteří mě vytvořili nádherné vzpomínky.
Zúčastnili se:
Zuzka Tomášová, Vaneska Mencová, Jolanka Kolářová, Táňa Hamáčková, Zuzka Vanclová, Radim Link, Filip Matuška, Josef Vancl a za vedoucí Barča Vanclová Lída Grofová a já

S odvozem nám pomáhali: Pepik Vancl, Péťa Hák a Martin Grof. Všem moc děkujeme.

Napsala Verča Vánclová.