Ve čtvrtek 25.5.2017 byli mladí hasiči Soptíci v Poniklé v jeskyních.

První jsme vyrazili do jeskyně, po které se šlo dolů a dolů do žebříku. Odtud vedla cesta do tmy. Paní říkala, že je to jen cestička, kterou tam vlezeme a na druhé straně zase vylezeme. Kdo se nebál, šel tam s pánem. A kdo se bál, zůstal s vedoucíma. Jako první z dětí šla Zuzanka Tomášová a za ní ostatní stateční. Zuzanka za chvíli pod nohama ztratila žebřík a jela po blátě jako po skuzavce. Moc se lekla, a proto šla nahoru zpátky za námi. Potom šli i ostatní zpět nahoru. Pak jsme šli dál a viděli jsme krásné nablýskané kameny. Potom někdo šel do jeskyně, která se jmenovala Plazivka. Ti, co tam nešli, šli po dlouhém žebříku s paní. Pak jsme se potkali ve velké jeskyni, kde bylo krásné jezero a mohli jsme se napít pitné vody. Pán nám řekl, že když to našli, tak to vypadalo, že tam leží krokodýl. Ale byly to naštěstí jenom kameny. Pak jsme šli po skupinkách  do místa, kde jsme museli být dlouho skrčení. Bylo to opravdu dlouhé, ale stálo to za to. Potom jsme vylezli a dali si svačinu a pití. Velké dík patří Vlaďce Buluškové. Bez ní bychom tam nebyli. Všichni jsme dojeli domů špinaví a veselí. Moc se nám tam líbilo.

Napsala: Janička Vanclová (9let)