V sobotu ráno jsme už po 8 h vyjížděli na cestu do Rovenska. Konala se tady hasičská soutěž v požárním útoku. A takhle vypadala sestava našeho družstva: Martin Hylmar, Anežka Tauchmanová, Tomáš Vancl, Martin Kupec, Vojta Hák, Anička Háková, Štěpán Kuřík. náhradníci: Zdenča Grofová, Kája Grofová, Helena Tauchmanová řidič: Jirka Vancl vedoucí: Pavel Hylmar, podpořit nás jela i Mirka Hanzlíková Z blízkého i vzdálenějšího okolí se sem sjelo 8 družstev starších a 2 družstva mladších. Prováděly se dva útoky a počítal se vždy nejlepší dosažený čas. A protože družstev nebylo až zas tak mnoho, zanedlouho už stálo na startovní čáře naše družstvo. První útok se nám povedl. A to dokonce tak dobře, že jsme se v tabulce ocitli na 1. místě. Tohle nikdo z nás nečekal, a tak jsme měli moc velkou radost. Své vedení jsme si udrželi až do 2. útoku. Ten začal po přestávce, během níž jsme se posilnili ostravskou klobásou a chlebem. Když jsme začínali 2. útok, přáli jsme si, abychom si čas ještě vylepšili. To se nám také splnilo, zlepšili jsme se dokonce o 7 s. Bohužel nám ale ani takto dobrý čas nestačil na naše udržení se v čele tabulky. Družstvu z Těpeř se totiž útok povedl za neuvěřitelných 27 s. Závěr soutěže patřil trochu netradičně profesionálním hasičům a rozhodčím. Ti si totiž chtěli zkusit, za jaký čas svůj útok provedou a jak se dokáží sehrát, neboť každý z nich byl odjinud. Všichni jsme na ně byli zvědaví a se zájmem je pozorovali. Kdo ví, o kolik by byl jejich výsledek lepší, kdyby se jim podařilo včas připojit hadici od mašiny k rozdělovači. Nějak se jim to ale nepovedlo nebo to asi nestihli. I když zbytek útoku měli po nápravě hotový hned, jejich výsledný čas byl okolo 1 min 8 s. Ale podívaná to byla hezká, ostatně jako na všechna družstva. Kolem 13.30 h nastalo slavnostní vyhlášení výsledků. Jak jsme si už stačili zjistit z vyvěšené tabulky, skončili jsme na krásném druhém místě. Dostali jsme stříbrný pohár, diplom a pro každého bylo lízátko. Měli jsme z toho obrovskou radost. Celou cestu domů jsme pak v autě zpívali a hráli různé hry. Měli jsme štěstí, že nám počasí přálo. I když bylo totiž v Rovensku zataženo, tak nepršelo, zatímco ve Studenci „lilo jako z konve“. Toho, kdo neměl v hasičárně kolo, Jirka rozvezl tak, aby to měl domů blíž a nemusel tak daleko jít v dešti. V hasičárně na nás už čekal Pepa Vancl a potěšilo ho, jak jsme se dobře umístili. Uklidili jsme na místo všechny věci z auta, rozloučili se a jeli domů.