V sobotu 31.3.2012 jsme byli pozváni na slavnostní otevření nové hasičské zbrojnice v obci Dětřichov, která byla poničena kvůli povodním v roce 2010. Spolu s námi byly pozvány všechny sbory, které jim jakkoliv v této těžké situaci pomohly.Odjezd od hasičárny ve Studenci byl v 7.30. Jelo se transporterem a v hasičských uniformách. Řídil Pepik Vancl. Dále jeli Petr Mečíř, Kája Grofová, Tom Chrtek, Lukáš Vancl, Luboš Link, Standa Votoček a Verča Vanclová. Cesta rychle uběhla, a protože tempo našeho velitele je spíš rychlejší, dorazili jsme o dost dříve. Tak jsme se ještě projeli po okolí, podívat se, jak se po povodních vzpamatovali. Na některých místech už bylo opravdu vidět veliký kus práce, ale jinde to zase vypadalo, jako by voda teprve opadla. Koryto řeky rozbité, mosty provizorní a na místech, kde stály domy, byly vidět jen kusy zdí. Vrátili jsme se zpátky a čekali na zahájení slavnosti. Hosté se pomalu sjížděli a místní stavěli stany a končili přípravy. Počasí jim moc nepřálo. Bylo asi 5 stupňů nad nulou, foukal vítr a každou chvíli pršelo, nebo i sněžilo. Po 10. hodině si vzal starosta obce mikrofon a zahájil slavnost. Velitel hasičů přestřihl stuhu a nová hasičská zbrojnice byla otevřena. Pan farář se pomodlil a posvětil ji, aby dobře sloužila místním hasičům i potřebným v okolí. Potom se ujal slova starosta hasičů.  Začal předávat památeční pohárky a DVD všem, kteří v roce 2010 pomáhali. Mezi nimi si došel pro ocenění i Luboš Link, za výjezdovou jednotku Studenec. Krásnou, novou budovu jsme si celou prohlédli, dali si polévku a klobásu a sešli se v teplé místnosti blízko topení. Tam jsme rozmrzali, povídali si s místními hasiči a popíjeli pivo. Moc pěkně zařízenou měli i klubovnu. Na policích poháry a ocenění, velikou tabuli na psaní a televizi. Na stolech bylo spousta jídla a pití, tak jsme poseděli. Když jsme se dost ohřáli, šlo se na procházku po vsi. Ti, co tam zasahovali, chtěli vidět koupaliště a jedna slečna nám slíbila, že nás tam dovede. Cestou zpátky začalo tak chumelit a foukat, že jsme museli jít pozadu. Byli jsme rádi, že se už u hasičárny nastupovalo do aut a chystala se projížďka po okolí. To byl moc pěkný zážitek. Jelo se v koloně hasičských vozidel, která téměř celou cestu houkala. Lidé z toho byli trošku vylekaní, ale snad se jim to nakonec líbilo. Po příjezdu jsme se opět posilnili a trochu vyřádili v garážích, kde jim hrála hudba. Zábava se poté přesunula do hospody. Tam se tančilo až do pozdních hodin. Naše rozloučení asi kolem půlnoci už není třeba komentovat. Ti, co to zažili, nezapomenou a kdo tam nebyl, nepochopí. Ale myslím, že na nás budou dlouho vzpomínat - doufám, že v dobrém. Napsala Veronika Vanclová