Napsáno Leden 5. 2004
V 15 hodin se v klubovně sešel velký počet dospělých hasičů a členové mužského, ženského a dětského družstva. Každý měl za úkol přinést si pár brambor. Ty Anča Hylmarová na kuchyňském robotu nastrouhala a pak Verča Vanclová s Vildou Hákem začali ve velkém lavóru připravovat bramborákové těsto. Pomáhali i ostatní. Zanedlouho však nastal velký problém – bylo potřeba nakrájet věci, hlavně cibuli, a v klubovně se nenašel žádný ostrý nůž. Zachránil nás Pepa, který šel jeden dolů nabrousit. Než se však vrátil, kuchaři si poradili a – jestli se tomu tak dá říct – nakrájeli cibuli starým, tupým, příborovým nožem. Když bylo těsto konečně hotové, Anička s Vildou začali péct první bramboráky. Byl o ně velký zájem, protože jsme byli zvědaví, jak se povedly. Jakmile se k nám dostal na talíři bramborák, byl ve vteřině pryč. Každý, kdo seděl okolo, si totiž utrhlo co nejrychleji aspoň kousek, jen aby mohl ochutnat. A chutnaly všem a moc.
Za veselého povídání, popíjení piva a limonád a pojídání bramboráků čas rychle utíkal. Venku se setmělo. Někteří se vydali domů, jiní tu zůstali až do pozdních hodin. Druhý den se vše muselo uklidit. Sešli jsme se tu 3 a dali se do toho. Umyli jsme stoly, sklenice, talíře, vařič… (nutno poznamenat, že to šlo velmi špatně, neboť zbytky byly od včera pořádně přischlé), setřeli podlahu, narovnali ubrusy, židle a srovnali ostatní věci. Asi po dvou hodinách práce nás potěšilo, když celá klubovna konečně zazářila čistotou. Snad si toho na zítřejší schůzi alespoň všimnou.
"Smažení bramboráků – 3. 1. 2004" nekomentováno
Zanechat komentář