Po pár letech jsme se opět rozhodli uspořádat hasičkou soutěž u nás, ve Studenci. Ačkoliv s tím bylo spojeno mnoho práce a zařizování, výsledek stál za to. Vše začalo už více než dva měsíce před soutěží, kdy se sepisovala žádost na kraj o dotace. Poté bylo třeba zajednat vypůjčení stánků, vojenských stanů, digitální časomíry..., objednání jídla a pití na určený termín, shánění sponzorů a v neposlední řadě také rozesílání pozvánek a lepení plakátů.    Pátek - den před soutěží - se líbil především nám, školákům. Po svolení pana ředitele jsme se místo ve škole sešli v 8 h ráno u hasičárny. Pomohli jsme obejít zbývajících pár sponzorů, nadepsali diplomy, rozdělili ceny... Nejvíc se nám ale stejně líbilo, když jsme se z klubovny dívali na hřiště, kde právě měli tělocvik někteří naši spolužáci. Jinak bylo vše brzy hotovo a již po 11.30 h jsme jeli domů.  Odpoledne pomáhali hlavně dospělí a několik starších dětí. Za továrnou jsme na louce u rybníka vyměřovali tratě, a zatímco kluci kopali díru pro káď, vyzvedli jsme v obchodech jídlo a složili ho ve zbrojnici. Navečer jsme ještě všichni přivezli k hasičárně stany a stánky, káď a další věci. Tím naše práce prozatím skončila.        V sobotu před 6 h ranní už byli kluci opět na nohou. Všechno se muselo od hasičárny odvozit k rybníku. Tam se postavily stánky, stany, toalety, připravily se tratě. A stihlo se to ještě dřív, než na soutěž dorazila první družstva. My ostatní jsme se ve zbrojnici převlékli do mundúrů a po půl deváté přijeli k rybníku. Podle připraveného programu závodily dopoledne mladší a starší děti, odpoledne pak muži a ženy.  Protože nebylo slavnostní zahájení, krátce po 9 h už odstartovali první soutěžící. O doplňování vody do kádí se staral Pepa Vancl. Ukázalo se, jak bylo dobře, že jsme měli dvě základny, tím se to hodně urychlilo.   Družstev v dětské kategorii nakonec přijelo 18. Chvíli trvalo, než přišla řada na nás, s pořadovými čísly 12 a 14. mladší: Matěj Kuřík, Káťa Hylmarová, Nikča Vanclová, Markétka Jezdinská, Kája Grofová, Anča Háková, Bětka Kuříková starší: Martin Hylmar, Anežka Tauchmanová, Zdenča Grofová, Tomáš Vancl, Vojta Hák, Helča Tauchmanová, Anička Háková.   Na startovní čáře jsme byli tak nervózní, že jsme vyběhli dřív. Start jsme si proto museli zopakovat. Nebylo však čeho se obávat. Trénink se vyplatil. Bylo znát, že obě naše družstva jsou výborně sehraná. To se ukázalo i ve skvělém čase. Radovali jsme se, ale vyhráno zdaleka nebylo. Podle našich pravidel se totiž dělají útoky dva a oba výsledné časy se sečtou, kromě toho ještě neodstartovala všechna družstva. V přestávce mezi útoky jsme si došli pro párek a limonádu. Pak nastal čas ke druhému útoku. A ten se také povedl! Netrpělivě jsme sledovali ostatní družstva a čekali na konce závodu. A jaké bylo naše nadšení, když jsme se dozvěděli, že obě naše družstva dětí skončila na 1. místě! Po vyhlášení výsledků, předání cen a pohárů, se začaly tratě připravovat na závody dospělých. Ty začaly po 13 h. Pavel, ředitel celé soutěže, všechny hezky přivítal a mohlo se začít. Nejprve jsme si první útok odsoutěžily my, „ženy": Káťa Vanclová, Mirka Hanzlíková, Nikola Pavlíčková, Lucka Háková, Anča Hylmarová, Jana Horáčková, Zdeňka Grofová.    I když jsme moc trému neměly (mohly jsme skončit nejhůř druhé), musely jsme start zopakovat, neboť jsme vyběhly dřív. Útok jsme ale provedly bez větších problémů a v celkem slušném čase.   Poté přišli na řadu „muži": Standa Horáček, Míra Hylmar, Ondra Beneš, Pavel Hylmar, Vilda Hák, Mikuláš Krupička, Jindra Slavík.   I oni zvládli svůj první útok velmi dobře. Zanedlouho jsme už opět byly na řadě my, holky, na 2. útok. Ten jsme zvládly stejně dobře jako ten první, i když čas jsme si moc nezlepšily. Spokojily jsme se proto s předběžným 2. místem. O to větší bylo naše překvapení, když se druhému družstvu žen útok vůbec nepovedl a my se po sečtení časů posunuly do čela tabulky!    Dále soutěžili kluci v druhém, netradičním útoku, který jsme si vymysleli. Závodilo se na 3 krátké savice a hlavní rozdíl byl v tom, že základna nebyla u mašiny. Pohled na závodníky a jejich různou taktiku byl opravdu zajímavý. Jenom škoda, že nám počasí přestalo přát a k pořádné zimě se přidal pořádný déšť. Naštěstí jsme se mohli schovat u stánků, stanů, v hasičských autech a odtud vše sledovat. Soutěžit se samozřejmě nepřestalo. I za ztížených podmínek se našim klukům útok ve vynikajícím čase povedl. A skončili také první! Teď se teprve ukázalo, jak důležitá byla digitální časomíra. Nikdo si alespoň nemohl stěžovat, že jsme byli domluvení s rozhodčími a časoměřiči. Vypadalo totiž trochu nezvykle, že jsme pořádali soutěž a zároveň všechna naše družstva skončila na 1. místě. Byl to ale opravdu skvělý výsledek, dokazující, že trénovat se vyplatí. Potěšilo nás, že si naši soutěž chválila i jiná družstva.    Po vyhlášení, předání sošek, pohárů a diplomů se téměř všichni vydali domů, aby se připravili a stihli hasičskou zábavu začínající ve 20 h v Orlovně. Několik nás tu však u rybníka zůstalo a pomáhali jsme s uklízením. Šlo to pomalu, práce bylo hodně a vytrvalý déšť a zima moc příjemné nebyly. Ale zvládli jsme to. Odvozili jsme zpátky lavičky, stoly, stánky, popelnice, stany, udírnu, toaletu... a s pocitem dobře vykonané práce jsme se před 22 h rozcházeli domů. Poděkování za celou tuto soutěž, organizaci a zařizování patří především Pavlu Hylmarovi, dále pak všem, kteří pomáhali s přípravou, uklízením a samozřejmě také našim řidičům. Děkujeme!