Napsáno Květen 2. 2006
Bylo prvního května a my se tak jako každým rokem vydali na soutěž do Čisté. Sjelo se tu celkem 8 mladších a 16 starších družstev. Naši se poctivě připravovali a útok se jim tu povedl. I přes dobrou organizaci však trvalo poměrně dlouho, než se všechna družstva vystřídala. Odpoledne jsme si krátili různými hrami a povídáním, došli jsme si také na párek a limonádu.
Hasičská technika se zalíbila i několika malým dětem, které se na soutěž přijely podívat. Ty si ji přišly dokonce zblízka prohlédnout k našemu vozíku. Tady se jich ujali naši soutěžící, všechno jim ukázali, vzali je do vozíku a moc pěkně si s nimi hráli a dávali na ně pozor. Potěšila je určitě i pochvala rodičů, kteří se pak pro své malé děti přišli. Je fajn, že máme tak šikovné mladé hasiče. A dařilo se jim i na poli soutěžním - skončili na 4. místě, radost jim udělaly vyhrané sladkosti. A mohlo se jet spokojeně domů!
Napsáno Duben 1. 2006
Přesně na apríla jsme se v 8:30 vypravili do Čisté na turnaj ve volejbalu. Sjelo se tu celkem 7 družstev rozdělených do dvou skupin. Ve skupině hrál každý s každým, pak se zápasilo o všechna umístění. Počítalo se na 2 sety do 20. Naši dali dohromady tuto vynikající volejbalovou sestavu: Vilda Hák, Petr Mečíř, Petra Kočárková, Anča Hylmarová, Pavel Hylmar a Jenda Vancl. Přijeli sem dvěma osobními auty, vzali je Vilda a Pavel.
Našemu týmu se vedlo skvěle. Hravě poráželi soupeře a postoupili až do finále. V tom se měli utkat s Jilemnicí, velmi silným družstvem. S těmi naši nejprve hráli dvakrát do 25, nerozhodně. Přidalo se tedy prodloužení a třetí set opět do 25. A ten naši vyhráli!
Na vyhlášení se nejdříve třem nejlepším hráčům dne udělila zlatá medaile. A z těch tří byli dva od nás! Po zásluze je dostali Petra Kočárková a Jenda Vancl za výborné předvedené výkony. Jinak celému našemu družstvu se podařilo umístit na 1. místě. Každý z nich vyhrál půllitrové sklenice, plechovku koly a dohromady měli láhev vodky s originálním obalem. Po vyhlášení si každý mohl pochutnat na kuřecích stehnech, která se zdarma pro všechny podávala jako „labutí". (V té době se totiž v ČR potvrdily první dva případy smrtelné ptačí chřipky, které se objevily právě u labutí.) Ale přežili jsme to a kolem 15 h už byli doma.
Napsáno Březen 26. 2006
Podařilo se nám dát dohromady dvě družstva dětí a v 8 h jsme už stáli v pozoru na jilemnickém hřišti. Celkem se přijelo 8 družstev starších a 2 družstva mladší žáků. Vzhledem k přetrvávajícím závějím sněhu se turnaj konal u stadionu na umělém vyhřívaném povrchu. Starší žáci byli rozděleni do dvou skupin A, B po čtyřech týmech a utkali se na způsob každý s každým. Takže každé družstvo odehrálo tři zápasy ve své skupině a dále o celkové umístění. Vedoucí a řidič byl Pavel Hylmar, podívat se přijeli i Lucka Háková a Míra Hylmar.
Všechny naše děti měly na sobě svítivá žlutá trička, takže byli na hřišti (i jinde) k nepřehlédnutí. V zápasech se všichni moc snažili, ať už to nakonec dopadlo jakkoliv. Snad jediné, co nás dost trápilo, byla zima. Teploměr ukazoval těsně k bodu mrazu. Snažili jsme se ohřát v kabinách, ty však nebyly moc vytopené. Naštěstí se děti zahřáli na hřišti a při různých hrách, každý si navíc mohl vzít teplý čaj.
Holky nakonec skončily na 7. místě, klukům se podařilo dosáhnout 2. místa a za odměnu dostali kromě diplomu i fotbalový míč. Cestou jsme se stavili v cukrárně na zákusek a po 15 h jsme už byli doma.
Napsáno Březen 19. 2006
Jako zpestření zimních hasičských tréninků jsme se rozhodli uvařit si s dětmi něco dobrého. Nakonec se na této akci sešlo 17 lidí, převážně dětí. Nejdřív jsme umyli všechno nádobí, protože ho už dlouho nikdo nepoužíval a bylo zaprášené. Jako první jsme uvařili pudink. Nalili jsme ho do hrníčků a misek, ozdobili piškotami a nechali vychladnout. Mezitím jsme se dali do přípravy hlavního jídla. Takže jsme nakrájeli, naklepali, osolili, opepřili a obalili kuřecí řízky. Zatímco se smažily, podařilo se nám připravit velkou mísu bramborového salátu. Každý s něčím pomohl, a tak bylo vše brzy hotovo. Dali jsme každému na talíř bramborový salát, přidali řízek, nalili mu do skleničky limonádu a mohli jsme začít hodovat. Jídlo bylo vážně moc dobré. Potěšilo nás, jak všem chutnalo. A jako desert jsme měli pudink.
Sklidili jsme ze stolů, povídali si a hráli různé hry. Děti nejvíc bavilo stavění věží a obrázků z barevných víček od PET lahví. Večer nás čekal už jen jeden úkol - umytí nádobí a setření podlahy. I to jsme však brzy zvládli a vydali jsme se všichni domů.
Napsáno Prosinec 18. 2005
Ráno v 7:30 se sešla u hasičárny tato dvě družstva dětí:
A - Kája Grofová, Markétka Jezdinská, Kuba Hylmar, Adam Jezdinský, Štěpán Kuřík
B - Jirka Povr, David Magoč, Pavel Horáček, Martin Havlíček, Matěj Kuřík
vedoucí: Pavel Hylmar
K tomu nesmím zapomenout dodat, že Jirka Povr jezdí hrát za Slovan Liberec a zájem o něho měla i pražská Slavie.
Na nástupu se seřadilo celkem 7 družstev starších a 2 mladší. Pan pořadatel nám poté oznámil, že bude změna, a hrát se bude ve složení 3+1, ne 4+1, jak to mělo být původně. Každé družstvo tak získalo jednoho náhradníka. Hrací doba byla 2 x 7 minut s výměnou stran. Brankářům se líbily jejich hrací brány - dosahovaly jim totiž jen do pasu.
Naše áčko si vedlo dobře, snažili se za všech sil. Los jim však přidělil o mnoho starší a zkušenější soupeře. Nevzdávali se však a bojovali ve všech svých třech zápasech až do konce. Béčko tu předvedlo opravdu nádherný fotbal, měli skvěle sehraný tým. Všechny čtyři zápasy vyhráli s velikým náskokem, a to i nad hodně staršími soupeři. Poslední, nejtěžší, zápas o 1. místo odehráli s Jilemnici a zaslouženě vyhráli.
Na vyhlášení dostaly děti spoustu sladkostí a naší vítězové ještě obdrželi za 1. místo pěkné termohrnky. Bylo kolem 14 h, když pro nás přijel Jirka Vancl a odvezl nás domů.