Letos naše poslední soutěž. Ne všichni totiž budeme moct po prázdninách, v dalším roce, dál soutěžit. Alespoň za děti ne, mnoha z nás je už patnáct let. A jestli se povede dát dohromady dorost, kdo ví. Rozhodli jsme se proto, že na této soutěži budeme bojovat o co nejlepší výsledek. Tohle bylo naše družstvo: Martin Hylmar, Anežka Tauchmanová, Zdenča Grofová, Tomáš Vancl, Vojta Hák, Anička Háková, Kája Grofová náhradník: Káťa Hylmarová řidič: Jirka Vancl Místo Pavla, který byl v zaměstnání a přijel za námi až kolem 12 h, jel jako dozor Ondra Beneš.   Asi v 11 hodin začalo slavnostní uvítání. Družstev ve starší kategorii přijelo 8, v mladší jen jedno. My jsme si vylosovali startovní číslo 3. První útok jsme zvládli v rekordním čase - 30,98 s, a to se ještě musely naplnit terče, nestačilo se jen napoprvé dobře trefit. Potom jsme si došli na oběd - klobásu. Po přestávce jsme k provedení druhého útoku nastoupili jako 6., šlo se odzadu. Věřili jsme si, že se nám to povede pod 30 s. To se ale nestalo. Pravá proudnice se ze začátku nějak nemohla trefit do terče, a čas neúprosně ubíhal. Ani tento výsledek - 38,75 s - nebyl nejhorší. Měli jsme štěstí, že se tu počítal vždy nejlepší dosažený čas. Sotva poslední družstvo odzávodilo, začalo silně pršet a přišla bouřka. Vyhlášení výsledků se proto konalo pod střechou. Z tabulky jsme už věděli, jak to s námi dopadlo. Měli jsme obrovskou radost - vyhráli jsme první místo a skvěle tak zakončili sezónu. Dostali jsme pohár, diplom a prospekty o okolí Rovenska. Pak už byl čas na odjezd. A jaká by to byla cesta domů, kdybychom se nestavili v Jilemnici na točené zmrzlině!   Ten den večer se konala ještě jedna akce, bylo to opékání vuřtů za hasičárnou. Po 19. h se začalo s přípravami. Bylo potřeba nanosit lavičky, dřevo, rozdělat oheň...a mohlo se začít. Tentokrát si každý opekl to, co si z domu přinesl. K tomu jsme popíjeli vyhrané lahve vína a kořalky. Účast byla velká - obě družstva mužů i žen, a několik dalších dospělých. U ohýnku bylo příjemně, kolem půl deváté nás ale překvapil pořádný liják a bouřka. Utíkali jsme se schovat do hasičárny. Odtud se nám za chvíli naskytl nádherný pohled na duhu. Byly dokonce dvě nad sebou, a ta zadní byla krásně jasná. Když přestalo pršet, duha zmizela a my se vrátili k ohni. Přivítal nás svým hřejivým teplem a zlepšil nám náladu. Zábava pokračovala dál. Jedlo se, pilo, povídalo a vydrželi jsme zde až dlouho do noci.    Další den, 4. 7., jeli na soutěž do Rovenska studenečtí „muži". Tohle bylo jejich družstvo: Vilda Hák, Ondra Beneš, Míra Hylmar, Vojta Hák, Jindra Slavík, Pavel Hylmar, Standa Horáček řidič: Libor Exner   Kluci soutěžili na 3 „béčka" a nástřikové terče. Oba útoky se jim celkem povedly. Některá družstva však měla daleko silnější mašiny než oni, a tak byla rychlejší. Kluci nakonec skončili na 11. místě ze 17, a to je taky pěkný výsledek.

V úterý odpoledne jsme se mohli jet podívat na školení, zaměřené na hašení letadlem. Pokračovat dále ve četní...

Této soutěže se zúčastnila všechna naše čtyři družstva: Pokračovat dále ve četní...

Ve čtvrtek ráno jsme se, omluveni ze školy, sešli v 8h u zbrojnice v takto hojném počtu: Kája Grofová, Anča Háková, Martin Hylmar, Vojta Hák, Káťa Hylmarová, Matěj Kuřík, Pavel Horáček, Zdeňa Grofová, Markétka Jezdinská, Kuba Hylmar, Tomáš Vancl, Anežka Tauchmanová, Helča Tauchmanová a Pavel Hylmar.   Aby nám cesta rychleji ubíhala, hráli jsme „nálety". V lese nás čekalo velké překvapení. V místě, kam se Martin schoval, najednou uviděl spoustu jedlých hub - „babek". My ostatní jsme nelenili a začali také hledat a sbírat houby. Štěstí nám přálo, možná až moc. Než jsme došli k cíli, stihli jsme nasbírat dvě plné velké tašky hub. U Roubenky (která byla rozkopaná, neboť se právě opravovala) jsme se málem potkali s 2. třídou vedenou p. uč. Plecháčovou. Už jsme je ale viděli jen odcházet. Rozdělili jsme se tu na dvě družstva a stejně jako vloni si zahráli „šiškovou válku". Po urputném a dlouhém boji v ní nakonec zvítězilo I. družstvo (Anežka, Helča, Kája, Martin, Tomáš a Matěj). Pak už byl čas na oběd. Ten jsme se rozhodli si udělat „u maringotky". Natahali jsme tam dříví a rozdělali oheň. Nad ním si každý mohl opéct tolik vuřtů, kolik snědl. Po obědě jsme si ještě chvíli povídali u ohýnku a potom jsme šli hrát na louku hry. Hráli jsme např. městečko Palermo, na pistolníka, na sochy, na Mrazíka... a užili jsme si přitom hodně legrace. Kluci hráli spíš karty. Před 15 h už ale nastal čas jít domů. A co se stalo s tolika houbami? Martin, který jich našel nejvíc, je donesl své babičce na sušení.

Po 12. h jsme se převlékli do mundúrů a v tomto složení jsme jeli do Nedaříže: muži: Standa Horáček, Míra Hylmar, Pavel Hylmar, Ondra Beneš, Vilda Hák, Mikuláš Krupička, Jindra Slavík ženy: Káťa Vanclová, Petra Pavlíčková, Mirka Hanzlíková, Lucka Háková, Anča Hylmarová, Zdeňka Grofová, Jana Horáčková. řidič: Lukáš Kalenský  Po vyřešení prvního problému (jak naskládat dozadu do avie 12 dospělých lidí) jsme v pohodě dojeli až na soutěž. Po slavnostním přivítání a zahájení jsme si krátili čas sledováním ostatních a čekali jsme, až na nás konečně přijde řada. Netrvalo moc dlouho a už se naše družstvo žen ocitlo na startovní čáře. První útok jsme provedly naprosto bez problémů a překvapil nás i náš dobrý čas. Po nás byli na řadě kluci. Připravit, pozor, teď - a další skvěle provedený útok.   Dobře naladěni jsme se posilnili párkem a znovu čekali. Ale těsně před druhým odstartováním nás, holek, se spustil pořádný déšť - soutěž byla proto na chvíli přerušena. Jakmile se počasí umoudřilo, mohlo se opět začít. I když se nám to v mokré trávě trochu smekalo, byl náš výsledný čas ještě lepší než při prvním útoku. Teď už zbývali jen kluci. Druhý útok měli ztížený tím, že museli „béčko" od mašiny podtáhnout k rozdělovači pod překážkou. Při trénincích se jim to téměř vždy povedlo, ale tady ne. Voda přišla k rozdělovači příliš brzo a nezapojená hadice všechny okolo pořádně postříkala. Kluci ale ihned všechno napravili, a tak výsledek naměřený elektronickou časomírou zas tak špatný nebyl. Po sečtení obou časů začalo vyhlašování výsledků. K velkému překvapení nás, holek, se naše družstvo žen umístilo na krásném třetím místě! Vyhrály jsme nádherný bronzový pohár, diplom a velkou láhev vodky. Kluci skončili sedmí, dostali diplom a láhev pomerančové kořalky. A pak už jsme se, celkem unaveni, vraceli spokojeně domů.