Napsáno Květen 17. 2004
Po pár letech jsme se opět rozhodli uspořádat hasičkou soutěž u nás, ve Studenci. Ačkoliv s tím bylo spojeno mnoho práce a zařizování, výsledek stál za to. Vše začalo už více než dva měsíce před soutěží, kdy se sepisovala žádost na kraj o dotace. Poté bylo třeba zajednat vypůjčení stánků, vojenských stanů, digitální časomíry..., objednání jídla a pití na určený termín, shánění sponzorů a v neposlední řadě také rozesílání pozvánek a lepení plakátů.
Pátek - den před soutěží - se líbil především nám, školákům. Po svolení pana ředitele jsme se místo ve škole sešli v 8 h ráno u hasičárny. Pomohli jsme obejít zbývajících pár sponzorů, nadepsali diplomy, rozdělili ceny... Nejvíc se nám ale stejně líbilo, když jsme se z klubovny dívali na hřiště, kde právě měli tělocvik někteří naši spolužáci. Jinak bylo vše brzy hotovo a již po 11.30 h jsme jeli domů.
Odpoledne pomáhali hlavně dospělí a několik starších dětí. Za továrnou jsme na louce u rybníka vyměřovali tratě, a zatímco kluci kopali díru pro káď, vyzvedli jsme v obchodech jídlo a složili ho ve zbrojnici. Navečer jsme ještě všichni přivezli k hasičárně stany a stánky, káď a další věci. Tím naše práce prozatím skončila.
V sobotu před 6 h ranní už byli kluci opět na nohou. Všechno se muselo od hasičárny odvozit k rybníku. Tam se postavily stánky, stany, toalety, připravily se tratě. A stihlo se to ještě dřív, než na soutěž dorazila první družstva. My ostatní jsme se ve zbrojnici převlékli do mundúrů a po půl deváté přijeli k rybníku. Podle připraveného programu závodily dopoledne mladší a starší děti, odpoledne pak muži a ženy. Protože nebylo slavnostní zahájení, krátce po 9 h už odstartovali první soutěžící. O doplňování vody do kádí se staral Pepa Vancl. Ukázalo se, jak bylo dobře, že jsme měli dvě základny, tím se to hodně urychlilo.
Družstev v dětské kategorii nakonec přijelo 18. Chvíli trvalo, než přišla řada na nás, s pořadovými čísly 12 a 14.
mladší: Matěj Kuřík, Káťa Hylmarová, Nikča Vanclová, Markétka Jezdinská, Kája Grofová, Anča Háková, Bětka Kuříková
starší: Martin Hylmar, Anežka Tauchmanová, Zdenča Grofová, Tomáš Vancl, Vojta Hák, Helča Tauchmanová, Anička Háková.
Na startovní čáře jsme byli tak nervózní, že jsme vyběhli dřív. Start jsme si proto museli zopakovat. Nebylo však čeho se obávat. Trénink se vyplatil. Bylo znát, že obě naše družstva jsou výborně sehraná. To se ukázalo i ve skvělém čase. Radovali jsme se, ale vyhráno zdaleka nebylo. Podle našich pravidel se totiž dělají útoky dva a oba výsledné časy se sečtou, kromě toho ještě neodstartovala všechna družstva. V přestávce mezi útoky jsme si došli pro párek a limonádu. Pak nastal čas ke druhému útoku. A ten se také povedl! Netrpělivě jsme sledovali ostatní družstva a čekali na konce závodu. A jaké bylo naše nadšení, když jsme se dozvěděli, že obě naše družstva dětí skončila na 1. místě!
Po vyhlášení výsledků, předání cen a pohárů, se začaly tratě připravovat na závody dospělých. Ty začaly po 13 h. Pavel, ředitel celé soutěže, všechny hezky přivítal a mohlo se začít. Nejprve jsme si první útok odsoutěžily my, „ženy": Káťa Vanclová, Mirka Hanzlíková, Nikola Pavlíčková, Lucka Háková, Anča Hylmarová, Jana Horáčková, Zdeňka Grofová.
I když jsme moc trému neměly (mohly jsme skončit nejhůř druhé), musely jsme start zopakovat, neboť jsme vyběhly dřív. Útok jsme ale provedly bez větších problémů a v celkem slušném čase.
Poté přišli na řadu „muži": Standa Horáček, Míra Hylmar, Ondra Beneš, Pavel Hylmar, Vilda Hák, Mikuláš Krupička, Jindra Slavík.
I oni zvládli svůj první útok velmi dobře. Zanedlouho jsme už opět byly na řadě my, holky, na 2. útok. Ten jsme zvládly stejně dobře jako ten první, i když čas jsme si moc nezlepšily. Spokojily jsme se proto s předběžným 2. místem. O to větší bylo naše překvapení, když se druhému družstvu žen útok vůbec nepovedl a my se po sečtení časů posunuly do čela tabulky!
Dále soutěžili kluci v druhém, netradičním útoku, který jsme si vymysleli. Závodilo se na 3 krátké savice a hlavní rozdíl byl v tom, že základna nebyla u mašiny. Pohled na závodníky a jejich různou taktiku byl opravdu zajímavý. Jenom škoda, že nám počasí přestalo přát a k pořádné zimě se přidal pořádný déšť. Naštěstí jsme se mohli schovat u stánků, stanů, v hasičských autech a odtud vše sledovat. Soutěžit se samozřejmě nepřestalo. I za ztížených podmínek se našim klukům útok ve vynikajícím čase povedl. A skončili také první! Teď se teprve ukázalo, jak důležitá byla digitální časomíra. Nikdo si alespoň nemohl stěžovat, že jsme byli domluvení s rozhodčími a časoměřiči. Vypadalo totiž trochu nezvykle, že jsme pořádali soutěž a zároveň všechna naše družstva skončila na 1. místě. Byl to ale opravdu skvělý výsledek, dokazující, že trénovat se vyplatí. Potěšilo nás, že si naši soutěž chválila i jiná družstva.
Po vyhlášení, předání sošek, pohárů a diplomů se téměř všichni vydali domů, aby se připravili a stihli hasičskou zábavu začínající ve 20 h v Orlovně. Několik nás tu však u rybníka zůstalo a pomáhali jsme s uklízením. Šlo to pomalu, práce bylo hodně a vytrvalý déšť a zima moc příjemné nebyly. Ale zvládli jsme to. Odvozili jsme zpátky lavičky, stoly, stánky, popelnice, stany, udírnu, toaletu... a s pocitem dobře vykonané práce jsme se před 22 h rozcházeli domů. Poděkování za celou tuto soutěž, organizaci a zařizování patří především Pavlu Hylmarovi, dále pak všem, kteří pomáhali s přípravou, uklízením a samozřejmě také našim řidičům. Děkujeme!
Napsáno Květen 2. 2004
Stejně jako minulý rok jsme se i letos zúčastnili prvomájové soutěže v Čisté. Rozdíl byl však v tom, že tento rok jsme dali dohromady družstva dvě.
mladší: Matěj Kuřík, Anča Háková, Bětka Kuříková, Nikča Vanclová, Kája Grofová, Markétka Jezdinská, Káťa Hylmarová
starší: Martin Hylmar, Anežka Tauchmanová, Zdenča Grofová, Tomáš Vancl, Vojta Hák, Helča Tauchmanová, Anča Háková
vedoucí: Pavel Hylmar
Krátce před 13 h nás Pepa Vancl dovezl na místo konání, odpřáhl vozík s věcmi, popřál nám hodně štěstí a odjel s avií domů. Kolem 14 h jsme se dočkali slavnostního zahájení. Po upřesnění všech organizačních věcí se losovalo pořadové číslo pro sbory. Měli jsme štěstí - zase na nás vyšla šestka. Než na nás přišla řada, sledovali jsme soutěžící a ještě naposled si zkoušeli nasucho útok. Byli jsme rádi, že nás přijeli podpořit i fanoušci - Míra Hylmar, Anča Hylmarová, Kuba Hylmar a Káťa Marková.
Nejdřív soutěžili mladší. Vše bylo v pořádku až do chvíle, kdy se dával na naši mašinu přetlakový ventil. Ať se rozhodčí snažili, jak chtěli, nandat se jim ho nepodařilo. Museli si vypůjčit přechod a spoj prodloužit. Poté už šlo vše bez problémů. Družstvo bylo odstartováno a bez jediné chyby provedlo svůj útok. Rychle se sbalily hadice a základnu si připravili starší. Rozhodčí velmi překvapilo, když viděli, že máme savice (kvůli startu z boku) položené do „pravého úhlu" místo vedle sebe. Byli jsme totiž jediní, ale jak se ukázalo, nápad to byl dobrý. Nemuselo se přebíhat, nepletli jsme se a navíc to bylo rychlejší. I nám se útok povedl a byli jsme s výsledkem spokojeni.
Všichni jsme si oddechli, že už to máme za sebou a vydali jsme se na párek a limonádu. Potom už jsme jen čekali, jak si povedou ostatní. A pak se stalo něco, co by tady nikdo nečekal. Nad námi šel po silnici moderátor televizní soutěže „Pálí Vám to?" Zdeněk Podhůrský! Měl namířeno do restaurace U Červinků. Kdo chtěl a našel k tomu dost odvahy, vydal se za ním a poprosil ho o autogram. Od nás se to podařilo Nikče a Markétce. I po posledním útoku bylo kolem kádě živo. Pár lidem se tam podařilo nedobrovolně vykoupat. Poté se konečně přešlo k vyhlašování výsledků. A radost byla obrovská! Naše družstvo mladších skončilo na 2. místě. Vyhráli stříbrný pohár, diplom, ovocný dort, dětské šampaňské, švihadlo, fixy, přenosnou lahev a další drobnosti. A my, starší, jsme se umístili na 1. místě! To bylo poprvé, co se nám kdy povedl takový úspěch. Domů jsme si odváželi krásný zlatý pohár, velký čokoládový dort, diplom, rakety na líný tenis, bonbóny, dětské šampaňské, odznáčky, broušený skleněný putovní pohár a každý jsme dostali nádhernou zlatou medaili! Myslím, že jsme Pavlovi udělali vekou radost. A nejen jemu. Když nás Pepa odvážel domů, byl taky moc rád.Sotva jsme přijeli, uklidili jsme věci a začali pořádně slavit. Vyhrané šampaňské jsme „bouchli" před hasičárnou, vypili a šli jsme do klubovny. Tady jsme snědli dorty a rozdělili si vyhrané ceny.
Napsáno Duben 12. 2004
V neděli před 18 h vyzvedl Jirka Vancl každého z nás před domem a zavezl nás ke kulturnímu domu do Bukoviny. Tady jsme se s ním domluvili, kdy pro nás přijede, a rozloučili se. Pavel zaplatil vstupné (za každého symbolických 10 Kč) a vstoupili jsme do sálu. Ostatní na nás již čekali, a tak jsme rychle zasedli ke stolu a mohlo se začít. Pokračovat dále ve četní...