Po 7. hodině ranní jsme se sešli u hasičárny a Pepa Vancl nás odvezl do Jilemnice. Cestou jsme se ještě zastavili pro jednoho závodníka, který omylem zaspal. Do místní sokolovny jsme dorazili včas, Pepa se tu s námi rozloučil a my jsme odešli na zahájení. Účastnilo se 8 družstev po 10 dětech. My jsme soutěžili v této sestavě: Kája Grofová, Káťa Hylmarová, Anča Háková, Pavel Horáček, Matěj Kuřík, Markétka Jezdinská, Štěpán Kuřík, Jirka Povr, David Magoč a Jirka Šír. Dozor nad nimi měli Zdenča Grofová a vedoucí Ondra Beneš.   Po úvodním proslovu, upřesnění pravidel a rozlosování se k družstvu přiřadil soupeř. Naši měli podle vyvěšené tabulky odehrát 3 zápasy. Hrálo se 2×7minut s výměnou stran, rozhodující byl počet vybitých. Hlavní rozhodčí byl p. Roman Kouba. V prvním a třetím zápase se našim vedlo výborně a soupeře porazili, ve druhém - s Jilemnicí - však bohužel prohráli. Potom je čekal ještě boj o 3. a 4. místo s Čistou. Ta měla velmi silné družstvo, ale našim se přesto podařilo vyhrát.   Kolem 12 h proběhlo vyhlášení výsledků. Naši byli skvělí, umístili se na 3. místě. Od pořadatelů dostali diplom, míč a lízátka a Ondra je vzal za odměnu do cukrárny na pohár. Dali jsme si zmrzlinové špagety a čekali na Pepu, který nás tady vyzvedl a rozvezl domů.

Kolem 13 h jsme dorazili do Jilemnice do bazénu, kde uspořádali jilemničtí hasiči štafetové závody v plavání. Bylo nás celkem 9: Kája Grofová, Matěj Kuřík, Káťa Hylmarová, Pavel Horáček, Markétka Jezdinská, Anča Háková; náhradník Bětka Kuříková; dozor Zdeňa Grofová a Jirka Vancl (který byl zároveň i řidičem).    Po převlečení do plavek přišla na řadu jako první štafeta 6×25 m. Naši závodili v kategorii mladších, ve které byla celkem 3 družstva. Děti se rozdělily na dvě skupiny po třech a každá byla na jednom kraji bazénu. Po odstartování každý přeplaval libovolným způsobem co nejrychleji celý bazén a jakmile se dotkl okraje, mohl vystartovat další. Naši měli závod odplavaný tak rychle, že si nejdřív rozhodčí mysleli, že jsme snad jednoho člena vynechali. Děti byly nadšené, jak se jim to povedlo. Po mladších následovala kategorie starších, zastoupená 4 družstvy. Po nich měly děti na chvíli volný program. Dále následovala (už mimo závod) štafeta na destičkách. Tu si dokonce zkusili také dospělí hasiči, mezi kterými byl i Jirka. Potom se bazén přehradil a přinesly se branky a míček na vodní pólo. Mezi prvními, kdo si zahráli tuto hru, byl náš Jirka a jilemnický pan Roman Kouba. Po chvíli se ke každému z nich přidaly děti a zápas mohl začít. Naši v něm nakonec zvítězili 10:6. Pak už byla až do konce volná zábava. Děti, a hlavně Jirku, nejvíc bavilo lovení puků. Spoustu legrace si ale užili i při různých hrách, potápění, na destičkách, shazování se do vody... Dětem se hlavně líbilo, že si s nimi Jirka tak pěkně celou dobu hrál. A to nejen s našimi.   Před 16 h se začalo s vyhlašováním výsledků. Nás nejprve omylem vyhlásili na 2. místě, ale pak si uvědomili, že jsme vlastně skončili 1. a svou chybu napravili. Cestou domů jsme měli v úmyslu zastavit se ještě v nějaké cukrárně na zákusek, ale v Jilemnici i ve Studenci měli bohužel zavřeno. Tak nás Jirka už jen rozvezl domů, abychom po koupání neprochladli.

Krátce před 8 h ranní jsme vyrazili na cestu. Hustě sněžilo a na silnici bylo spoustu sněhu, ale dojeli jsme zásluhou pana řidiče dobře. Ten nám před zahájením popřál hodně štěstí a odjel domů. V čistecké sokolovně se na nástupu sešlo celkem 10 družstev, z toho 5 bylo ze Studence. Naše ZŠ postavila 2 družstva, my, jako hasiči, jsme dali dohromady 3, ve složení: družstvo A: Martin Kupec, Zdenda Hanzlík, Michal Pacholík + brankář Tomáš Klouček družstvo B: Vojta Hák, Kuba Hylmar, Káťa Marková + brankář Martin Hylmar družstvo C: Kája Grofová, Anča Háková, Markétka Jezdinská + brankář Matěj Kuřík Trenérem a vedoucím byl Míra Hylmar, řidičem Pepa Vancl.   Děti byly rozděleny do dvou kategorií, v mladší byly 4 týmy a ve starší 6. Hrací čas byl 2×5 minut. Nestřílelo se tu na brány, ale na žíněnky. U malých hrála družstva na způsob „každý s každým", starší byli ve 2 skupinách a z těch pak vítězové hráli mezi sebou o umístění.   Na všech hráčích bylo vidět, s jakým odhodláním se pouštějí do zápasů, ať už nakonec dopadly jakkoliv. Velmi nerozhodný boj byl mezi naším áčkem a družstvem místních. Skončilo se remízou a na řadu tak přišly penalty (každý hráč se měl přes celé hřiště trefit do nechráněné žíněnky), ve kterých se rozhodlo až ve 2. kole. A to pro nás znamenalo porážku. V dalších zápasech si naši nevedli špatně, ale občas měli moc silné soupeře. Zajímavým okamžikem bylo, když náš osmiletý Kuba dal gól klukům z 9. třídy, nebo také branka Aničky deváťákům. Skvělí tu byli kromě hráčů i fanoušci, kteří mohutně svá družstva povzbuzovali. Když naši nehráli, koupil Míra všem párek, limonádu a tatranku. Na posilnění, aby se jim lépe hrálo.   Netrvalo ani moc dlouho a všechny zápasy byly odehrané. Nastalo dlouho očekávané vyhlášení výsledků. Naše družstvo A skončilo na 3. místě, B na 4. místě a C na 6. místě. A co děti vyhrály? Diplom, bonbóny Lipo a dětské šampaňské. Speciální cenu - rakety na líný tenis - dostalo naše C družstvo. Jako odměnu za to, jak holky statečně bojovaly proti starším klukům.  Pepa nás odvezl zpět do Studence, kde děti před hasičárnou bouchly své vyhrané šampaňské. A po převlečení ze svítivě žlutých hasičských triček následoval rozvoz do Zálesní Lhoty a po Studenci. To aby se nám hráči cestou domů náhodou neproměnili ve sněhuláky.

V pátek bylo na obecním úřadě živo. Konala se tu totiž jako každoročně hasičská výroční schůze. Lidí se sešlo opravdu hodně, z nás, mladých hasičů, tu byli: Kája Grofová, Markétka Jezdinská, Anča Háková, Kuba Hylmar, Adam Jezdinský, Káťa Hylmarová, Zdenda Hanzlík, Martin Hylmar, Vojta Hák, Zdenča Grofová, Tomáš Vancl.   Večer byl zahájen po 18 h projevem pana Václava Vancla - starosty hasičů, Pepy Vancla a Pavla Hylmara. Od nich jsme se dozvěděli, jak se hasičům tento rok dařilo, jaké byly důležité akce, kde se soutěžilo a jak jsme dopadli, a spoustu dalšího. Pak už byla volná zábava. Podávaly se párky a sušenka, k tanci hrála hudba. Povídali jsme si u stolu, pili limonádu a čas najednou velmi rychle utíkal. Ani jsme se nenadáli a už musela většina z nás domů. Zábava pokračovala dál až do ranních hodin, jen lidí postupně ubývalo. A než pan místostarosta kolem 3. h zamkl, rozešli se všichni pokojně domů. Jinak výročka se určitě povedla a bylo by asi zbytečné psát, že se těšíme na další!